Včera jsem narazila na článek od Veroniky Krkavčí matky o ženství a sdílela jsem ho na facebooku Paní Pav. Článek naprosto vystihl mé aktuální rozpoložení.
Vím, že jsem to tu už několikrát psala a melu to stále dokola, ale ono je to tak postupné a intenzivní, tak mě to pohlcuje a dala jsem si "povolení" to jen nechat plynout. Být ženou, která je milující za každé (víte jak to myslím) okolnosti, důvěřovat, že je všehno dobré, umět držet svoje hranice a říkat si o to, co by mi pomohlo být v pohodě (tím myslím v souladu, tak, abych se cítila šťastná). Nehledě na okolní svět, nehledě na minulost.
Aktuálně mě hezky vystihuje tento obrázek:
...je mi jedno, co se děje ve světě, je mi jedno, co dělají sousedi, celebrity a co dělají "špatně/dobře" lidé v mém okolí. Já tvořím dobro na Zemi tím, že dělám dobro ve svém srdci, věnuji se tomu, co mé srdce žádá a laskavě k sobě si dovoluji prostě jen být, být ženou, která - když na to přijde - nemusí nic vysvětlovat ani o nic se snažit, protože když je pravdivá, tak se vytváří harmonie i v intergalaktickém prostoru a ne jen v sekulární rodině :-) a o to mi tady, jako ženě, jde.
Buďte nadšení ze svého života, buďte PAF.