středa 27. dubna 2016

Kde jsi? Menstruace, kde jsi?

Píšu, proč nepíšu.

Hodně jezdíme, hypotéku řešíme, počítač spí, zatímco Píďa ne :)) Materiálu na články je mraky, houpací prkno, fotky z léta (jakože "život s fotografem":))) to všechno přijde). Teď ale...





pondělí 18. dubna 2016

Babyhnízdo

Je to tady, ušila jsem první hnízdečko pro miminka :-) i s košíkama samozřejmě. Jsem totiž košíková královna (kdybyste to ještě nevěděli:)))





pátek 15. dubna 2016

Planeta Zen

Právě jsem to vymyslela. Respektive konečně jsem to správně a srozumitelně pojmenovala.

Vždycky, když je to doma v nepohodě, třeba jako teď - rostou zuby, nudle u nosu, nevrlost, protivita, neserness a podobné "happily-ever-after", uchyluju se v myšlenkách na planetu Zen jak šnek do domečku. Normálně funguju, jen se přepnu do módu, kdy nejsem sama a mám kolem sebe Ženy z planety Zen (jasně, bez háčku nad Z;) To jde pak vše snáz. 





pondělí 11. dubna 2016

I takové dny jsou

Dnes byl den, kdy jsem si přála být sama.



Vařila jsem oběd, na který jsem vlastně vůbec neměla chuť, měla jsem hrozný vlasy, nový flek na starém tričku, upatlanou podlahu a neměla jsem sílu (ani další ruce navíc) to změnit.

Elíše zlobí zuby a útěchu (pochopitelně) hledá u mě. Respektive u části mého hrudníku, kde se nachází vývod mlékovodu. Proti tomu nic nemám, jen bych uvítala občasnou pauzu (trvá to už několikátý den a noc), aby se bradavky stáhly do svých rozměrů a já dala odpočinout svým už dost vytahaným orangutanským pažím. Protože jakmile Píďu vzdálím na více než 1 cm od sebe, nastane řev (a ne!, nenaučila jsem ho to!!!!!!) Takže když to pak přesáhne určitou, předem nejasně definovanou mez, chytá mě rapl.



Naštěstí jsem teď od Elíše dostala takovou tu rozkošňáckou dětstkou pusinku, která každou matku nakopne (fakt to funguje!), vše je zapomenuto a článek se v tu ránu odvíjí jiným směrem a nekončí slovy "a tak se ta rozcuchaná matka s flekem na triku, hystericky poskakující na zahradě jako smyslů zbavená, nenávratně zbláznila". Místo toho tedy můžu napsat:


Ano, i takové jsou dny. A děkuju za ně.


Neskrývám ale, že už se moc těším na zítra...

Paf a pufu!

P.S.: Oběd mi nakonec (nečekaně:) chutnal.
P.P.S.: A večer nám Ondra udělal nudle s mákem! Heč!

::

Obrázky z Pinterestu: 1 : 2 :


středa 6. dubna 2016

PROČ že jsem si přála holčičku

Uvědomila jsem si, PROČ jsem si přála holčičku.



Přála jsem si holčičku, abych se mohla "vyblbnout" na jejím oblíkaní. Jakási forma seberealizace. Chtěla jsem holčičku, abych ji mohla vědomě připravit na tento svět. Bude žena a já přeci vím, jak ženy věci cítí. Chtěla jsem jí provádět ruku v ruce, jako velká spřízněná duše. Povědět jí o menstruaci tak, aby se nestyděla. 




pondělí 4. dubna 2016

Fakt jsem máma

Zapadl mi další dílek do skládačky přijetí "jsem máma".



Stalo se to dnes při tak banální činnosti jako je večerní koupání.

Již automatickými pohyby jsem svlékala unaveného Eliáše, na nic jsem nemyslela (v hlavě doslova vygumováno, ale tak mile:) a najednou mi to docvaklo....není nic, opravdu NIC lepšího, co bych teď mohla dělat, než koupat Eliáše. Ani odpovídat na maily, ani studovat placentu, ani šít, ani vést firmu či řídit raketoplán. To nejlepší, nejužitečnější, nejsmysluplnější a nejdůležitější prostě je, abych koupala Eliáše. Nádhera. Jsem máma :-)





Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...