Katarze, maturita a pusinka na závěr

Je to mazec.

Mateřská láska.

Bylo to jako když máte knedlík v krku, ale mnohem hlouběji. Až tak v jícnu. Víte, že tam něco překáží. Něco není tak, jak by mělo (a mohlo). Rezerva. Knedlík nejde vyšťourat. Ani vidličkou.

Rozdíl mezi představou a reálném mateřství

Právě jsem uspala Elíše, dnes usnul u prsu rychle. Ještě si ho spícího nechávám chvíli na sobě klidně oddychovat a přemítám. Mám totiž před sebou v ložnici na zdi ten obrázek "MÁTA + miminko", který jsem vytvořila, když jsem byla skoro v půlce těhotenství a vyjevuje se mi ta propast mezi tím, jaké jsem si myslela, že to bude a jaké to ve skutečnosti je. Mít dítě.

Fakt trapný.

To jsou samé ebooky a blogy a vlogy a videa a zpoplatněné ebooky a zpoplatněná videa a já nevim co ještě.

Mám toho dost a tuším, že se karta brzo obrátí a bude "in" zase poctivé  "venkovní" řemeslo. Že to lidem opět dojde, co je důležité. A že jim dojde, že už jim ty vystajlovaný, umělý fotky a weby nebudou lidi tolik žrát. Stejně jako lumbermany.

Jojo, už se můžeš oholit, i ostříhat, vzít si normální triko a batoh na záda.