sobota 27. června 2015

Šiju deku, vzniká syn

Už od těhotenství jsem věděla, že mu/jí ušiju deku.

Dala jsem si čas, protože jsem chtěla, aby byla na míru pro konkrétní děťátko. Až ho budu znát.


Až budu s nitkami do deky zašívat konkrétní požehnání...


...chci se s vámi podělit o to, co se mi při šití deky pojilo s výchovou dítěte:


:: přestože byla představa výsledku docela konkrétní, reálný výsledek už nutně nemusí být přes veškerou snahu (nebo právě proto) stejný.

:: když nevím jak dál, nesmím se zaleknout, ale prostě volně pokračovat.

:: nemám ráda, když mi do toho někdo kecá.

:: když se trápím řešením nějaké situace, je lepší jít spát...

:: po zjištění toho, že jsem udělala jednu viditelnou chybu, stačí si uvědomit, že i tak je deka použitelná ...

:: když jsem zjistila "aha, takhle to nejde", tak to s úsměvem udělám příště hned jinak.

:: i zapomenuté drobné nitky jde dodatečně odstřihnout...

:: že není to jen o šití, ale o užívání si té hry

:: že nesmím zapomínat na manžela


:: a že příště už budu zkušenější. :-)


...a ještě pár fotek, jak to všechno dopadlo (zatím jen to šití, na výchově pracujeme. A ještě nějakou dobu budeme)

přední hrací strana

zadní strana celá pařížová

vychytávka (doslova)

Drobné detaily.

A proč Paříž? Protože v květu je čarovná...

Vaše paní pav, co je z šití dek paf!


4 komentáře:

  1. Odpovědi
    1. Moc děkuji! Od Tebe to zvlášť těší * krásné dny, milá M. Zdravíme vás, e.

      Vymazat
  2. krásná, veselá, klidná, originální :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše milé a inspirativní komentáře :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...