Toť jedna v hlavě stále se opakující otázka.
Není už lidí na planetě dost? ,,Nestačí" nám dvě děti? Co nás čeká z hlediska globálního za 30 let? Co když naše dítě bude významným vědcem na poli obnovitelných zdrojů? Co když mě zítra klepne pepka?
Sdílím s vámi moje bádání a sestavila jsem tak zaručeně nejlepší článek o této zcela vážné polemice.
Přečetla jsem totiž pár důvěryhodných (i zahraničních) zdrojů (mamablog je důvěryhodný zdroj, ne?) a sepisuju tu všechny zmíněné zkušenosti mamablogerek z celého širého světa a myšlenky, na které jsem zatím přišla.
Trochu mě znepokojuje, že nejčastěji ty, které takový článek na blog sesmolily, opravdu 3.dítě nakonec mají. Takže dost pravděpodobně tak také skončíme. No uf, to abych začala spát do zásoby. Ale nepředbíhejme.
Update – No, a my ho už také máme, haha :D Tento článek jsem si sepsala, když jsem o 3. přemýšlela. A teď ho zveřejňuju, protože mám kolem sebe pár kamarádek, které o 3. přemýšlí. Je mi jasné, že vám v hlavě víří stejné otázky. Kurzívou jsem si dovolila takové své drobné postřehy ze života se třemi kousky.
Pokračujeme. Ve všech případech píšou cosi jako:
,,Pokud máte rádi pořádek, peníze a řád, tak třetí dítě není nic pro vás!!! Ale na to se vykašlete, protože — ano, je to hodně práce, peněz a nervů, ale je to skvělý.”
No. Co na to říct. Možná by neškodilo najít nebo napsat i nějaký článek ,,Why not to have a third baby” (proč nemít třetí dítě) nebo ,,Two kids are enough” (dvě děti stačí). To jsem ale nic nenašla.
PROTI, a pod tím
PRO
Takto k sobě důvody korelují jako dvě strany jedné mince.
1.
PROTI Neošidíme příliš ty 2 tím, že se opět zasekneme na těhotnění, kojení a přebalování?
PRO Naopak! Naučí se přijmout do svého života dalšího člena smečky a rozhodně je to (nějak) obohatí. Také už to vše umíme. Teda, chápejte — už zhruba tušíme, jaké by to všechno přibližně asi mělo a mohlo být.
Navíc jsme skvělí rodiče pro 2 děti, tak proč neposkytnout zázemí ještě jednomu. Kromě teda čištění zubů a stříhání nehtů, to je vyloženě týraní.
2.
PROTI Bude doma víc nepořádku. Víc oblečení na praní a uklízení. (To je pravda!) Větší spotřeba jídla. Se třema je vše mnohem více chaotické. (Doprčic, to je taky pravda :D a to má malá jen 2 měsíce!)
PRO Bude doma víc srandy. Každé dítě je jiné, och a ach! (To je taky pravda! Och a ach je též na místě!)
3.
PROTI Více lásky, ale zase více starostí! Více peněz až do dospělosti.
PRO Více lásky a radosti. (Říkají.)
4.
PROTI Se dvěma je vše jednodušší, logistika, finance, hlídání. Navíc uvádí, že jsou-li dvě děti, jsou jen situace dvě - jsou spolu kámoši nebo brojí proti sobě. Přibude-li #3, tak nastává toto:
1., 2., 3. - všichni drží při sobě (prý málokdy. – Tahle poznámka mě drobátko znepokojuje..) (Zatím zmám jen 1. proti 2. a je to masakrrr)
1., 2. proti 3.
1., 3. proti 2.
2., 3. proti 1.
PRO Není prý nic lepšího, než dát dvěma dětem dalšího sourozence. (No tak to doufám, že se potvrdí!!)
5.
PROTI Co když je ho hazard? Vyhráli jste už krásné těhotenství, dokonalý porod, zdravé děti... co když už jsme tuhle štěstěnu ,,vyčerpali”? Nechci ji pokoušet..
PRO To jsou ale blbé myšlenky. Navíc z logiky věci se dá se usuzovat na zdravý genetický materiál.
6.
PROTI Můžou to být dvojčata. V rodině to máme na každém rohu. V našem případě je toto silný argument proti musím říct :-) Ačkoliv dvojčata jsou boží (čau bratři!), mít najednou 4 děti, padá význam tohoto článku a celého tohoto přemítání.
PRO Říkají, že pokud na další dítě myslíme, je to známka toho, že ho máme mít a máme místo ještě pro další dítě. (Pokud teda nemáme diastázu, která by říkala ,,zaplň břicho miminem!”)
7.
PROTI Další dítě = další znatelné finanční výdaje. Velké auto, abychom mohli i někoho svézt, školka, školní aktivity, vybavení, rodinné vstupy a svět je většinou dimenzovaný pro rodinu 2+2. Na druhou stranu sama jsem ze tří dětí a tohle poslední jsme s naším životním stylem docela v pohodě zvládali.
PRO Nějak se to VŽDYCKY poskládá a uživí. Jedna kamarádka říká ,,lepší bez jedné dovolené ročně, ale s dalším dítětem v rodině”. Že nemáte velké bydlení? Opravdu je nutné podmiňovat příchod dítěte velikostí příbytku? Důležitá jsou velká srdce členů smečky. Dobří lidé se vejdou i do malého prostoru.
8.
PROTI Mé profesní směřování a studijní rozvoj se opět odsune a chleba bude přinášet chvíli zase jen Ondra.
PRO Další roky doma s dětmi a full servisem pro ně (myšleno z toho pozitivního pohledu).
9.
PROTI Co když to bude zase náročné dítě? (Mě vodvezou…)
PRO Vyhrajou si, už není potřeba být součástí jejich her na něco. (Bingo!)
10.
PROTI Mohli bychom si za 10 let tiše vyčítat, že jsme ho měli ještě mít. Jako jsem to už parkrát od starších dam slyšela...
PRO Na jednu stranu se zdá celé tohle horečné přemýšlení jako jedna velká ztráta času —vždyť co je víc než rodina? Žijeme v ohromné hojnosti a nekonečných možnostech.
11.
PROTI Nemám náhodou na to vše příliš unavené tělo a vypjatý nervový systém? (Mám, ale nesmím si to připouštět:)) a musím umět dočerpávat energii a naučit se s ní hospodařit)
PRO Podle výpočtů, kam zahrnuju nástupy do školky a školy, věk rodičů a počet šedin, bychom potřebovali dušičku nalodit docela záhy... (Stalo se, díky Bohu)
12.
PROTI Babičky a dědečci se třeba tolik zapojit nemůžou. Je potřeba zajistit větší možnosti hlídání, nejen pro urgentní případy.
PRO Babičky a dědečci se více (!!) zapojí do života starších dětí.
13.
PROTI Hodnota času pro sebe se rovná téměř nule a někdo pořád něco chce. Chybí ruka, chybí stehno. (Jo, takových prekérních situací jsem už pár zažila...)
PRO Někdo říká, že má svým způsobem s 3. nejvíc času pro sebe. (Nechápu, nevěřím.) (Ale věřím, že to přijde!)
14.
PROTI Spánek se stane ještě více nedostatkovým. A doprčic.
PRO Lidé vás považují za zkušené a už nedávají rady, co a jak máte dělat. Prostě rodiče mazáci.
15.
PROTI Méně prostoru pro pozornost každému dítěti a sobě navzájem.
PRO No. Prý se s tím dá nějak kreativně pracovat... Nastavit si pravidelné chvíle, kdy budem s každým dítětem zvlášť. Celé rodičovství nás provází ,,poskytování vědomé pozornosti". Tak uvidíme. Dávám tomu čas. Naštěstí jsme se už s Ondrou v tomto partnerském soužití během péče o malé děti za těch 6 rodičovských let docela sžili.
Nuže, z toho všeho vyplývá co?
Finančně se to zvládne a pokud o tom přemýšlíte, tak to prostě tak má být a dáte to. Stejně jako my. Pro mě by byl největší proti-argument moje zdraví. Ale cítím se mladá a tělo mi funguje na jedničku. Plus jsem si říkala, že finance nebo jiné vnější věci nemůžou přece rozhodovat o rodinném štěstí. A to nevyspání? To je přece jen prvních pár let...
Takže přátelé, konec přemítání, vypnout hlavu a – kdo jiný má mít další české děti, než plodní a dobří lidé tohoto státu? ;))
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše milé a inspirativní komentáře :)