Úhlavní plán

Rozkaz zněl jasně: zútulnit domov. A pak se přestěhovat z města.

Úkoly vzestupně dle náročnosti na čas, zdroje finanční a lidské, počínaje drobnostmi na rozehřátí:

1. uklidit úložný prostor pod dřezem - dala jsem tam jen na chvíli krabici...už je tam dva roky.
2. zinteligentnit sbírku váziček a skleniček na svíčky - myslela jsem si, že úložiště hezkých skleněných artefaktů bude evokovat umělecký záměr. Neevokuje.
3. uspořádat čajovou poličku - úkol do počtu, když už budu šúrovat poblíž.
4. zfunkčnit mikrovlnkovou poličku a vršek ledničky - konečně...
5. můj úžasný šicí koutek posunout o úroveň výš - nějak se to zvhlo v odkladiště darovaných (starých, nepotřebných) látek.
6. pozor, přichází větší kalibr - využít potenciál volné zdi u jídelního stolu a přetvořit tuto čistou tabuli ve společenské místo přinášející radost, potěšení a inspiraci. - trochu hardcore.

Tímto by byla kuchyně hotová (uspořádání špajzu proběhne po šicím koutku). A přicházíme do obývacího pokoje... to bude větší oříšek.

1. knihovna - dlouho plánovaná, potřebná a zatím nevymyšlená. + odpočinkové a čtecí místo.
2. po kuchyni druhá tabula rasa - opět budu potřebvat tunu inspirace...
3. pozvolně přecházíme do řešení detailů - bytové doplňky pro starobylou almaru,
4. a doladění "svíčkové skříňky". 

Součástí této bytové inovace:) počítám, že budu schopná vyhodit věci již nepotřebné a nebudu je držet kvůli citovému poutu. Ale uvidíme... :-)

PS: z úvodu - nejsme blázni, že chceme zútulnit byt a pak zmizet. Jsme blázni, protože žijeme v "provizorně vybaveno" déle, než jsme původně zamýšleli. A jak jsem psala, už mě to nebaví a nechci, aby toto provizorium bylo standardem, kterým se dva roky nebezpečně postupně stává.