Je sedmnáctého a Píďa právě ukončil svůj devátý měsíc a táhne mu na deset.
Je to přesně rok od doby, kdy jsme se stěhovali z Prahy. S břichem jsem drhla nové 250metrové hnízdo, s břichem jsme malovali a do toho si zpívali. Po roce zjišťujeme, že je nám doma hezky. Devět měsíců ve třech. :)
Píďa má 8 zubů. Staví se hravě, ale nábytek ještě neobchází. Slintá mohutně (že by devátý zub?). Baví ho zpívání a říkanky (vždy zaujatě s úsměvem čučí), jen senzoricko-motorická koordinace "paci, paci, pacičky" je stále ve fázi "wtf?!". Kočár pořád nemáme a mám-li být upřímná, nevím, jestli někdy vůbec mít budem.
Kočár, který nelze svou poctivou konstrukcí používat pro mé všední dny.
Jsme v podhůří Orlických hor. Tam, kde jsem jela po 4 týdench od porodu. Chtěla jsem dodržet šestinedělí bez návštěv. Dodržela, jen jsem vydržela pouze 4 neděle. Tady byl Éčko poprvé venku na procházce v kočáru (v tom po mně, viz výše). Tady jsme poprvé spali mimo domov. Nijak extra mě to ale nedojímá. Užívám si ladovský podzim ve všech barvách a vůních.
Je mi hezky :-)
Krásný víkend i vám. E.
Gratuluju k 3/4 roku břichonosičství :-) A nejen k tomu ... Jste krásná rodina!!!
OdpovědětVymazatJen ta první fotka je docela crazy :) Jo taky jsem se stěhovala když jsem byla těhotná a naštěstí jsme neměli moc věcí jen pár takových bedynek A musím říct že toho nelituji teď má syn výběh na zahradu a pískoviště, a pěstujeme nějakou zeleninu.
OdpovědětVymazat