neděle 6. března 2016

A zase ty košíky....

Jsem na nich asi závislá.

Jak se to pozná?

Že jich pořád nemám dost?

Pamatuju si každý rozdaný.


Ten byl pro Lenku. Má ho u přebalovacího pultu. Mé srdce plesá z této užitečnosti :)




Ten byl včetně obsahu pro kamarádku Kačku, ještě teplou, čerstvou foodblogerku (promiň, Kačko, však vy víte, jak to myslím:))))


Tento byl Andrejce. Něžné růžičce.


Tyto máme dva v předsíni. Píďa má čím dál víc čepicoidních propriet...


Ach, to je krásná fotka! Taková čistá.


A tohle mám na přebalování já :-)

Takhle my to tady děláme:


Píďa nespolupracoval. Tak jsem ho svlíkla. A jestli si neumyl nohy, tak běhá nahatý dodnes.

Buďte paf a vesele vstupte do pondělí :-)

E.

2 komentáře:

  1. Krásné, úžasné, skvělé... Eliško, jste moc šikovná, ale to určitě víte ;) já jsem zatím na šicím startu, tak dělám kšefty jedné podobné šikulce... a taky jich nemám dost, jen nevím co s nimi budeme dělat, až se je naučím vytvářet :D

    OdpovědětVymazat
  2. Hanko, moc děkuji za zprávu od Vás :-) s tím, že vím, že jsem šikovná je to takové vachrlaté - viz předchozí příspěvěk :))) no jo, pochybovat je lidské. Určitě se je šít naučte, je to zábava! Využití se vždycky najde, já je používám i při cestování jako takové "šuplíky" do cestovní tašky. Na spodní prádlo, na trička, na ponožky... :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše milé a inspirativní komentáře :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...