úterý 10. května 2016

Fakt trapný.

To jsou samé ebooky a blogy a vlogy a videa a zpoplatněné ebooky a zpoplatněná videa a já nevim co ještě.

Mám toho dost a tuším, že se karta brzo obrátí a bude "in" zase poctivé  "venkovní" řemeslo. Že to lidem opět dojde, co je důležité. A že jim dojde, že už jim ty vystajlovaný, umělý fotky a weby nebudou lidi tolik žrát. Stejně jako lumbermany.


Jojo, už se můžeš oholit, i ostříhat, vzít si normální triko a batoh na záda.



Dnešní doba je fakt zvrhlá, všichni řeší kraviny, postavičku před zrcadlem a používají spojení jako "to je nejvíc" nebo zaklínadlo "vy to můžete mít taky". Forma mnohdy přesahuje obsah. To mě nebaví. Přijde mi to prázdné.

Co takhle pohlédout dál než jen čočkou fotoaparátu na před sebe nataženou ruku s kafem v papírovém kelímku? Nebo na právě naservírovaný oběd či dezertíček? Co vztahy? Spolehlivost? Vděčnost? Pokora? Upřímnost, pravda a láska? (Jo, to je vtipná vsuvka,haha;))) ale teď zas vážně!)

Rozhodně si nemyslím, že bych byla já se svým bločkem speciální. Spíš se nechci z dnešní podstaty psaní blogu řadit do řady mezi "mama blogy" a brzdit váš život čtením dalšího ebooku nebo udržovat vaši pozornost videem, který je vám k prdu. 



Běžte ven, vykašlete se na počítač a vyrobte si na zahradu jednoduchou houpačku. Pěstujte artyčoky nebo motýly, napište knihu, namalujte pro sebe obraz, naučte se pozorovat ptáky, zpívejte, renovujte skříňky a čalouněte křesla. A dělejte to se svými blízkými. Nemusíte o tom jen psát/číst u někoho na blogu. Už je to trapný, fakt.

Vyrábění houpačky a hliněných domečků pro skřítky se koná u nás na zahradě v pátek 13.5.  Kdo přijde, napište. Těším se.

Vaše paní paf. 



P.S.: Jasně, že pro některá moudra jsou ebooky a videa fajn. Ale opět jsme se dostali do přesyceného extrému.
P.P.S.: Já víííím, takhle se houpat je - ehm - "vážně nejvíc"... Vlastně ale: Líbí se mi příběh, který vidím, protože Ona se pravděpodobně chtěla pohoupat, On v horkém dni na konci rande zamachroval, aby na Ni udělal dojem, Koukej, bejbe, takový tóčo budeš se mnou po boku zažívat každý den, mrk mrk, a Ona po kratičkém rozhodování, které stihla ve zlomku sekundy, se rozhodla jednou pro vždy a oslněná Jeho vyzařováním, vstoupila levou nožkou na houpačku, chycená do Jeho úsměvu s v zasněné naději a toužebně přiblížila k jeho rtům, které se nabízely a cítila, že On je vážně ten pravý. S ním bude lehce procházet radostí, těšit se ze slunečních paprsků a vykvetlých vistárií. Srdce se jí ještě chvíli po tom polibku třáslo a v Jeho očích viděla, jak je pyšný na sebe a na to, že se mu rýsuje záživný život po boku této opravdové, půvabné ženy....
P.P.P.S.: Měla bych víc psát a míň kecat.

::

Obrázky z Pinterestu: 1 : 2 : 3 :

::

Mohlo by vás zajímat:
Taková obyčejná holka
Asimilace
Oslava 1 roku mateřství





1 komentář:

  1. Ok jdu zavřít tisíckrát projetý fb a jdu uklidit ten bordel co tu zase vzniknul. A vytrhám plevel ze záhonků a přečtu tu horu časopisů a knih co jsem si půjčila a ušiju polštářky a napíšu Vám mail a odpoledne si půjdu dát kafe s maminkou. Díky za ránu do palice :D

    OdpovědětSmazat

Děkuji za vaše milé a inspirativní komentáře :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...