čtvrtek 14. září 2017

Ukončení kojení

Abych mohla napsat o novém miminku a školce, musím to vzít postupně.

Takže nejdříve - jak jsmes Píďou ukončili kojení - respektive, co i takovému věčně nespokojenému savečkovi pomohlo, aby změnu rychle přijal.



Jednou v noci, bylo to přesně na Den Matek, jsem už byla tak vycucnutá, nevyspaná a zpřeválená, že už to víc nešlo a řekla jsem finální "končíme, miláčku".

Měli jsme v tu chvíli návštěvu. Návštěva to pochopila. Píďa zpočátku moc ne. Ale dál vysvětlím, jak jsem pomohla té jeho hlavičce to pobrat.



V lednu měl Eliáš dva roky, takže jsem kojila kolik? Dva roky a 4 měsíce. Ave já. Byla jsem v tu dobu už těhotná a kojení bolelo. Přes den už prso nějakou dobu nedostával, ale ty noci byly hrozný. Prakticky prokojený. Vlastně ve dvou letech a 4 měsících se ještě ANI JEDNOU nestalo, aby spal celou noc v kuse. A kdyby se aspoň vzbudil jednou, dvakrát, třikrát na cuc a spal dál, ale bylo to co chvíli, a to je prostě po takové době už na palici.



Někdo (Ondra:) říká, že jsem to měla utnout už dříve. Jenže! On po každém takovém pokusu zasomatizoval a byl pak týden nemocný! Z toho jsem usuzovala, že na to prostě není připravený a já ve výsledku taky nebyla.

V noci na Den Matek se to ale zlomilo, já už připravená byla a věděla jsem, že on to zvládne taky. A jak jsem tedy pomohla tomu, aby to jeho hlavička snáze i přes ten řev a protest pochopila?



Povídala jsem pohádku o tom, jak už je velký kluk a výhody velkého kluka. Že může jezdit na kole. Skákat na trampolíně. Lézt po žebříku. Házet kameny. Povídat si. Běhat. Atd atd. A že malá miminka neumí ani jedno, ani chodit a mají jen to prso. Prokládala jsem to příběhem o tom, jak se kojí malá koťátka a štěňátka a jak už pak taky jen lezou po plotě a po stromě, a že pak už taky mlíčko nepotřebují.


Trvalo to, tuším, 3 dny než na to uplně zapomněl a přijal to. Bez horečky, jak tomu bylo předtím. Uf. Zvládli jsme to. :-)



Jen dodám, že do týdne se sám odplenkoval (bez jediné nehody) a udělal ohromný pokrok ve vývoji. Více se osamostatnil, rozšířila se mu slovní zásoba a upravil se režim dne.

Celou noc sice nespí ani teď, ale většinu noci spí u sebe na posteli, která je vedle té mé, jen oddělená tlustým kojícím polštářem. Takže už občas spím i víc než 4 hodiny v kuse, když se poštěstí, a to se počítá :-D

Buďte paf, jako jsem byla já :)) Pusu! E.

P.S.: Ještě asi potřebuju dodat, že tím nedávám rady, jak to udělat. A nemyslím si, že je nějaký obecný návod, protože ne všechny děti jsou stejné. Taky si myslím, že pokud dítě pláče, tak to není horší konec kojení než u dítěte, které nepláče a přijme to tak v pohodě, jak jsem všude četla, že "to přece jde". Ano, u někoho může. U nás to taky hezky šlo, ale plakal. Nevnímala jsem to ale tak, že by to byl traumatický pláč, spíš jen takový uvolňující. A taky - byl pořád u mě v náručí, hodně se chtěl sám od sebe tulit a mazlit. Vlastně to bylo fajn a teď je to taky fajn :-)



1 komentář:

  1. Opožděně gratuluju :-) U nás 2 roky a 1 měsíc. Velká holka místo kojení kouká na večerníček. Spinká celou noc. Alelujá!!!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše milé a inspirativní komentáře :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...