úterý 20. října 2015

Neinformovanost o přirozenosti

Vidím to kolem sebe často, píšete mi a já to také tak mám. Názory na svět okolo i uvnitř, žití života, těhotenství, porod, výchova, vše by se dalo pojmenovat "máme to všichni stejně a přitom každý jinak".




Je to jako jízda ve vlaku. Někdo se rád dívá z okna na ubíhající krajinu, někdo si čte, někdo se těší, až si za zvuku "tudum tudum, tudum tudum" sní svačinu. Všichni jedeme stejným směrem a navzájem si neříkáme "hele, čteš si blbě, je lepší si sníst tu housku, na tumáš! Tumáš!!".







Proč je to v životě (ženy) pak jinak? Jsme společností tlačeny někam, kde ve své podstatě vůbec být nemáme a nemusíme. Žena vytváří krásu svou čistou přítomností, citem. Svému muži vytváří ideální podmínky pro jeho vyjádření mužstí a sama je přitom plně ve své ženskosti, tedy vyrovnává, spojuje nebe se zemí, upevňuje, kotví. To jsem ale trochu odbočila, tento článek má být o "nevyžádaných radách a manipulaci".



Proč těhotná slýchá samé strašení, když většina těhotenství je fyziologických? Proč ji odtrháváme od zasněného koukání z okna, krademe šťastný prožitek a namísto toho jí říkáme "Můžeš mít cukrovku, pojď, přestaň s tou pohodou a pojď na test. Můžeš mít málo plodové vody! Nedostatek hořčíku! Železa! Moc velké miminko! Malou pánev! Pojď, měla bys být "zodpovědná"!" A ona jde a vzdává se svého cítění ve prospěch strachu. A my jsme klidní, protože je zodpovědná a my se už nemusíme bát.






To samé u porodu. To samé v mateřství. Proč ženám říkáme "polož ho do kočáru", "dítě musí mít dudlík", "nenos ho, rozmazlíš ho" a "ušiješ si na sebe bič".
Proč je namísto toho nepodpoříme jednoduchou větou "Ty víš a uvidíš nejlépe, co Tvoje miminko potřebuje, děláš to dobře. Je něco, co bych pro Tebe mohla teď udělat?"






Ano, musíme být opatrné a "předvídat nepředvídatelné". Předávání rad z generace na generaci, od zkušenějších kamarádek, to vše je fajn. Ale jsou-li tam zapletená traumata, neuspokojené potřeby a "neinformovanost o přirozenosti", je to spíše danajský dar, který vytváří ne-lásku a ubírá na energii.




Je kolem nás toho strašení a manipulace hodně. Trénujme se v tom to umět rozpoznat a zkusme se zamyslet, co danou "raditelku/raditele" vede k tomu, že vám toto říká? Často je to právě ten samý strach a již výše řečená vlastní neuspokojená potřeba a trauma vydávané za přesvědčení a zkušenosti.



Také vím, že jsme dostatečně silné vše ustát (od slova stát - na vlastních nohou). Jde jen o to, s jakým pocitem z toho vyjdeme - zda v pohodě, s láskou a bez vzteku. Buďte sebe-vědomé právě v těchto chvílích. Ono se to pak stejně všechno vyjeví, jestli jsme si měli číst, jíst sváču, nebo se dívat z okna...

Nemá cenu jít do boje a začít přesvědčovat o své pravdě. Má cenu si ji jen udržet a počkat, protože výsledek se dostaví. Tomu věřte. Ať už jste na straně vysílače či přijímače.

Úctě a respektu NAZDAR :-)

Darujte někomu dýni a všechno bude v cajku.


Obrázky z Pinterestu: 1 : 2 : 3 : 4 : 5 : 6




5 komentářů:

  1. Eliško, tvoje řádky čtu s chutí. Od začátku do konce. Někdy i několikrát za sebou. Čtivo jsem si naordinovala jako dopolední terapii. Když Anděl zavře kukadla. Ponořím se to tématu a myšlenek.Neumím psát jako ty, ale bereš mi slova z úst. Mám pocit, že se k tématu nemusím ani vyjadřovat. Víš to ... Cítíš!

    OdpovědětVymazat
  2. "Darujte někomu dýni a všechno bude v cajku." tak teda JO! : )

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju. Taky hltám zpětně. Je to sranda... :-D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše milé a inspirativní komentáře :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...