Jak jsme se nedopočítali

Když se Eliáš narodil, chtěli jsme pro něj jen to nejlepší. To, na co je už milion let jako člověk naprogramovaný. To máte:

Pozor, vsuvka - stylový blogerský obrázek:

bílá barva, týpý, parohy (!), dítě s pohledem mimo objektiv
a jeho stylový outfit v barvě burgundská modř.

::

Takže to máte:

- společné spaní,

- nošení na břiše,

- kojení jako plnohodnotnou výživu,

- NE dudlík,

- bezplenkování,

- a samozřejmě přirozený porod, v jeskyni.

Tsss, na vše jsme byli vybaveni. Připraveni! Odhodláni a namotivováni.

 

>> Jestliže se naučíš sebekontrole, zvládneš cokoliv. << Jasně...

...chytráci. >> Zůstaň pozitivní, makej a nech, ať se to stane.<< 

Bohužel nám jaksi v pravý čas nedošlo, že lid celého kmene budeme zastávat sami. Tzn. ve dvou. A to včetně kmenových dětí... To máte:

- vaření a stravovací management

- úklid a praní,

- lov potravy a prostředků ke směnnému obchodu,

- zábavní projekty, ochrana zdraví a individuální rozvoj,

- udržení nastavovaných hranic,

- a v neposlední řadě psychická podpora a sounáležitost týmu, uchování hodnot rodiny a populace.

Není tedy divu, že jsem už v některých věcech rezignovala.

Proto se každé návštěvě s hanbou omlouvám, že nemám uklizeno, a každé druhé, že nemám napečeno. Holt, ne vždy jsou lidi. :-)

Pytlíky od čaje beru už jen jako kámoše do Eliášovy party. Ty, ze kterých si budu chtít ještě někdy udělat čaj, jsou vysoko, nezamotané, neroztržené a neožužlané, a s celistvou krabičkou. Podobně je to s knížkama, svíčkama a kosmetikou.

Čas jen pro sebe? Jasně, mám! Sice jsem večer, když Píďa usne, tak unavená, že ani na spaní nemám sílu a vím, že bych měla péct koláč, protože zítra přijede návštěva, ale ne! Mám čas pro sebe a jdu si lakovat nehty! 

Zamilované rande ve dvou? Jasně! Každý večer (viď, drahý, mrk mrk). Škoda jen, že vrcholem romantiky je společné dojedení zbytku Eliášovy kaše (z podlahy) a nekomfortní civění na nějaký poblázněný americký trhák, kdy to v nejlepším musíme vždycky stopnout, protože Eliáš chce zrovna prso.

Ano, můžu říct kamarádkám "pojď, pohlídáš mi děti, já si mezitím skočím do bazénu a na masáž." nebo "Už jste určitě dlouho ne 'to'... Víte co, bežte, já vám pohlídám děti a vy si jděte v klidu zaprcat." Jasně, úplně klidně se tak můžeme domluvit. Ale - kdo to tak dělá?!

Nemá cenu dále publikovat strasti moderních, osamocených rodičů, kterak se ve snaze zabezpečit pohodlný rodinný život ve 21.století můžou společně uštvat. Hlavně ale s láskou, přátelé. :-)

Buďte paf!

::

Obrázky z Pinterestu: 1 : 2 : 3 : 4 : 5 : 6 : 7 :

::

Mohlo by vás zajímat:

Slevuji

Instantní není konstantní

Pomalá rychlost