Svatba proběhla, ale partnerství záhy skončilo.
Naše přátelství se ale od setkání prohlubuje.
Tím víc, když jsme teď z jednoho města a mám doprovodit Kačku k porodu.
Poprosila mě, jestli bych jí nafotila s prvorozenou Majdou a s ještě nenarozeným Maxem.
Souhlasila jsem.
Ačkoliv jsem byla u focení trochu nervózní, velice jsem vnímala, jak je to památeční chvíle a uklidňovalo mě, že Katka je naprosto v pohodě a nad věcí.
Jako je ona ostatně vždycky...
Ta Majdina nožička je tam schválně ;)
I když fotit se skoro dvouletou lumpicí (a malým Prďou) byl docela oříšek :))
Je až s podivem, jak svou situaci statečně zvládá.
Nakonec je to totiž tak, že je na děti bez muže sama.
I když to tak není asi vždy lehké, je to o-pravdové.
Vážím si jí za to.
Ostatně, vždy je vše tak, jak má být.
I porod takový bude. Už brzo uvidíme...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše milé a inspirativní komentáře :)