Miminko, proč nejsi hlavičkou dolů?

Článek o tom, jak uchopit lekci, když se před porodem dozvíte tu strašnou zprávu, že je miminko v bříšku hlavou nahoru. 

Sedí tam jak paša. Nebo leží naštorc. Obojí zavání císařským řezem. Je vám hrozně. Takhle to přece nemá být! Přece chci rodit vaginálně a přirozeně. Tak proč? Co dělám špatně? Co mám udělat pro to, aby "se to srovnalo"?

Co mám srovnat já?

Nám se to stalo v 37.týdnu. V tomto týdnu už bývá často miminko dávno uložené hlavičkou dolů, vyčkávajíc na zrození. Nene, my si ještě potřebovali "něco" uvědomit. A že toho bylo...

Možnosti, proč se tak dítě stočí:

:: Miminko jako příčka.

Je vaše partnerství zdravé? (Upřímně...)

:: Miminko zachraňuje.

"Maminko, Ty se tolik bojíš? No to musí být teda hrůza. A císař je pro Tebe přijatelnější? Dobře, udělám to tak. Miluji Tě."

> Miminko zachraňuje rodičku.

Nechce ven, protože se rodička bojí porodu, má z něj mega strach. Miminko ji tímto posedem zachraňuje, protože dostává informaci "porod je děsivý, lepší je to "bez práce" (důležitá poznámka: nemyslím si, že císař rovná se porod bez práce!, jde o tu vysílanou zprávu miminku).

:: Miminko chce vědomou pozornost.

"Mamí, zpomal. Zastav se, zkus nic nedělat a jen si me všímej a vnímej. "

> Hladit, zpívat, číst břichu pohádku (já vím, je to divný, ale on je vevnitř fakt člověk!) 

Snížte nároky na sebe. Ne vždy musí být vše za každou cenu dokonalé.

:: Miminko chce i tátu cítit.

"Tatí, já jsem tadý!"

Tatínku, budete tatínek. Jaký to asi bude? ;)

(článek pro pány asi vzhledem k okolnostem napíšu brzo...)

:: Miminku jste vzali pravomoc. Pravo-moc. Právo-moc.

"Moc mi to plánujete. A co já? Kde je mé slovo?" 

> Přemýšlejte, kde byste měli povolit svá očekávání a jaké lpění přehodnotit. Dejte důvěru miminku, dejte důvěru tělu, že to umí.
Trávení oběda se také děje samo. 

:: Miminko má jiné pohlaví.

"Ještě jsem se nenarodil a už mě nemají rádi..."

> Chcete holčičku, 4x vám doktror potvrdil holčičku, ale v břiše trůní chlapeček? Nebo naopak?

Mimochodem, toto - nechtěná žena/nechtěný muž - je v nás podle mě docela časté, i když je dítě otočené "normálně" hlavou dolů...

:: Miminko je zmatené.

"Jsem ztracen! Zmaten, strach? Těšení? Tudy? Nahoru...? Nevím."

Odráží Vaše pocity.

> Pomožte miminku (a sobě) a povězte mu, že ho čeká porod. Že se budou svaly kolem něho mačkat a tlačit ho ven. Že je to v pořádku, protože díky tomu už budete spolu. Přiznejte si, že se třeba trochu bojíte, protože jste třeba ještě nikdy nerodili, ale že věříte, že to spolu zvládnete. 

> Držte dlaň na podbřisku, bodově tam dlaní vytvořte teplo a říkejte, že TAMTUDY dolů je to správně.

> Můžete si tam taky svítit baterkou. Světlo prosvítí břicho a zvědavé dítě jde za světlem. (Tomu moc nevěřím, ale říká se to.)

> Stejně tak tam dole můžete něžne cinkat malou rolničkou, jakože "u-u, tudy!"

> Moxování - vygooglete si, co to je za srandu a najděte si šikovného moxovače.

P.S.: moc nevěřím manuálnímu přetočení od doktora. Vetšinou se miminko zase otočí zpátky tak, jak bylo. Věřím, že dítě není hloupé. Je otočené z nějakého důvodu a to, že ho někdo otočí o 180stupňů neřeší, proč se tam tak usadilo. 

:: Miminko ví, proč je vaginální porod nebezpečný.

"Ne, tam já nejdu, to by byla sebevražda."

> Ačkoliv si spoustu lidí myslí opak, tak mimina vážně nejsou blbá!
Moc dobře vědí, proč do konkrétního fyziologického porodu nejít. Můžou mít nějakou překážku (např. zdravotní problém rodičky třeba po úrazu a podobné ňamky). Pak je císařský řez naprosto v pořádku a dítě vstupuje do života s láskou a vírou - "je-li nejhůř budu zachráněn, důvěruji okolí." A to je přece také fajn.

:: Miminko trucuje.

"Že nepřipadá jiná možnost porodu? A just připadá! Já potřebuji mít jiný vstup do života, než si vy myslíte, že já potřebuju."

> Milá ženo (a muži), je třeba si uvědomit, že ne jen ten přirozený porod je opravdový porod. Je třeba přijmout všechny varianty. Možná jste příliš zahleděni do své vlastní imaginace a naprosto odmítáte jiné alternativy. Miminko ještě není na světě a už vám dává lekci, jak rozšířit své pole láskyplné působnosti.

Přijměte i jiné možnosti porodu, než je ten ideální pro vás. Pro miminko může totiž ideální vstup do života znamenat uplně něco jiného. Třeba si potřebuje (a vy s ním) prožít něco jiného, než jste schopni ve svém omezeném horizontu vidět (pardon, to vás nepodceňuji, je to zkrátka tak). 

Buďte veselí. To, že se budete stresovat tomu moc nepřidá.
Když se dozvíte takovou zprávu a není to pro vás milé, prožijte si všechny emoce. Plačte, vztekejte se, ale vždy se uklidněte, vždy to miminku vysvětlete, co se ve vás odehrává a proč a jak byste si přáli, aby to bylo. A to by bylo, aby se neotočilo :) vždyť ono se za vámi také těší! Také se chce narodit (většinou) hezky. Přijměte tedy tuto lekci se vším všudy. A pokud i nadále zůstane čumáčkem nahoru, tak mu to neberte. Jen se přizpůsobte a milujte ho. Vždyť o tu bezpodmínečnost tady jde... ;-)

Buďte paf!

P.S.: Pokud jsem něco zapomněla, pište do komentářů. Pokud si vzpomenu já, doplním do článku. Paf!

Obrázky z Pinterestu: 1 : 2 : 3 : 4 : 5 : 6 : 7 : 8 : 9 : 10 :