středa 11. listopadu 2015

Kde to jsme?!

Už nějakou dobu (počítám tak od VŠ), mám problém s nakupováním. Jídla. V té době jsem začala číst "příbalové letáky" o složení potraviny. K mému zděšení jsem už tehdá zjistila, že "paprika" nemusí být paprika, a že to, co bych mohla považovat za máslo, mě může pěkně překvapit (a to to ani nemusí blikat a vyluzovat melodii lambády).

Svého času jsem byla zapálená do studia zdravého, přirozeného vyživování těla. To, co jsem zjistila, mě uvrhlo do absolutního pocitu marnosti. Už tehdá jsem tušila, že má vůle ohledně zdravého stravování nikdy nebude dostatečně silná.




Od té doby, vždycky, když vejdu do krámu, musím se nejprve zkoncentrovat. Když to neudělám, pobíhám zmateně jak veverka v kukle mezi regály a snažně prosím: "Košíku, prostři se!”



Protože to máte: modifikovaný škrob, stabilizátory, emulgátory, palmový tuk, E123, brambory z Afriky, do toho obaly, plasty, hliníkové fólie, no zkrátka, tohle vážně produkujeme? Tohle vážně jíme? A to nemluvím o hračkách z Číny, ftalátové kosmetice, útrpném masu, nešťastném mlíku, oblečení, politice, těžkém průmyslu a kdovíčemještě.



Ano, můžu nakupovat v malých soukromých obchodech, rodinných pekárničkách a bioobchodech, a dělám to. Ale to nic nemění na tom, že tu pořád ta párty nadnárodních korporací a nesmyslného importu je. Že to pořád kupujeme. Že nám stále plně nedochází, co všichni ti Mondelézovi a Nestléovi mají opravdu za lubem.

Nemám ambici tímhle prosťoučkým článkem zachránit zeměkouli. Jen mi to prostě nedochází. CO JEŠTĚ se musí stát, kolik palmového oleje a piškotů musí být vyhlazeno, aby nám konečně plně docvaklo, co je to tady za real absurdistán, a že jen my máme možnost s tím něco dělat.




Hodně štěstí a lokální zábavy :-)

A namlsejte se na tomto interaktivním videu z budoucnosti z roku 2045, budete paf.


::

Obrázky Pinterest: 1 : 2 : 3 : 4 :



1 komentář:

  1. S tímhle taky dost bojuju. Někdy úspěšně, jindy míň. Možnosti jsou, ale je to často nepohodlné, nákladné a náročné. Ale snažím se a raduju se z každého malého úspěchu-třeba z toho, že se mi podařilo odnaučit Bertíka jíst ty přeslazené škrobové dětské jogurty a tvaroháčky a místo toho si dává bílý jogurt (obvykle bio) s datlovým sirupem a karobem. Co ještě moc nemám vychytané je maso. Já bych se bez něj více méně obešla úplně, ale manžel na něm trvá a já jsem zatím ještě nenašla zdroj, kde by se dalo kupovat kvalitní za rozumnou cenu. Snad ho ale časem přesvědčím, že kvalita je důležitější než kvantita :)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za vaše milé a inspirativní komentáře :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...