středa 4. listopadu 2015

Smějme se hezky

Dnes a poslední dny mi dochází, jak je důležité se smát. Opravdový smích, vyvěrající z upřímné radosti, je elixír pro životní sílu každé buňky těla. Včera večer a dnes ráno jsme se s Ondrou tak nachechtali, jako snad za poslední půlrok ne. Přemýšlím, čím to je? Proč se smějeme a radujeme tak málo? (Nemyslím jen nás :)


Po tolika pracovně náročných dnech jsme byli v lese! Všichni! Spolu...


Je pravda, že od té doby, co je u nás Píďa, jsme výrazově veselejší. Píďa má v sobě nějakou fotobuňku, protože při každém pohledu na něj cítím, jak se mi od středu obličeje začnou sjíždět mimické svaly dozadu k vlasům a mé rty a oči tak vytvoří dokonalý úsměv. 
Do toho začnu vyluzovat pozitivně laděné zvuky podobné slovům jako "Ano! To je ale úžasná krabice! Děláš bum-bum-bum? Hahaha, ano, Ty jsi můj miláčínek!" A nejlepší na tom je, jak na tuto verbální i neverbální komunikaci miničlověk reaguje. Navíc, tím jak máme možnost pozorovat jeho pokroky a snahy, máme také o zábavu postaráno. Nelze zůstat s netečnou tváří při pohledu na grimasy, které vyluzuje u jídla, nebo když hudruje na dřevěného koníka a snaží se ho narvat do kelímku.


Dobrý den, prso ven.


Škoda je, že hodina smíchu je jen v pohádkách. Měli bychom si ji naordinovat všichni. Nebo bychom si měli zase začít vyprávět vtipy a smát se spolu. Nebo bychom si měli zase začít spolu hrát a chodit k muzice.



Možná je to jen můj problém a vy si říkáte, že se smějete dost. V tom případě je to skvělý! A já na to budu dál myslet. Taky budu ráda, když mi tu napíšete třeba nějaký svůj oblíbený vtip, abych měla co vyprávět, dokud ten vtip zase nezapomenu (jojo, mlíko na mozku mi funguje dokonale), ale pak si ho tu budu aspoň zase moct přečíst.



Až Ondra udělá fotky z této procházky, podělím se a zaznamenám tady úžasný zážitek - Jak Píďa plaval v listí (#eliasphelps). Těším se!

A tahle poslední fotka je z dnešního rána, kdy jsme se šli také všichni projít. Také jsme se smáli. A vedli podnětnou debatu. Byli jsme přesně tak spojení, jako mají partneři, manželé být. Bylo to nádherné...Píďa to všechno prospal :-D
Z mého instagramu, proto se to sem tak trapně nehodí.
(pozn. red.: blogger si dělá co chce a je absolutně nemožné nějak rozumně naformátovat vzhled tohoto článku, je mi na pardon)

::

A tak se mějte a smějte a mějte se rádi a smějte se rádi.

Eliška.
Ušila jsem nám stejný čepice! Skoro i velikostně :-D





6 komentářů:

  1. Smích je lék na všechno ... A ty čepice teda jsou!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To je, zase bych potřebovala nějakou meducínku. Přijedete? Ušiju vám čepice ;))

      Smazat
  2. Taky se moc těším na fotky a myslím na vás, jak si podzim užíváte. Máš pravdu, smích je opravdu nejlepší a často na něj zapomínáme skrze denní rutinní starosti. Taky se s prckem nasmějeme a občas mě fakt dostane:-))) Díky z naše zlatíčka! (nejen ta mrňavá:-)))

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Fotky budou...snad...do prvního sněhu? Však to znáš... ;)

      Smazat
  3. krasne si uzivate podzim.. v listech se u nas take plave:-)
    mejte se

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jé, zdravím, vaše komentáře mám ráda :) Také přeji nezapomenutelné užívání podzimní plavby.

      Smazat

Děkuji za vaše milé a inspirativní komentáře :)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...